V této klidné krajině je divák obklopen jemným objetím přírody. Vysoké stromy, které hrdě stojí, se jemně kolíbají pod hřejivým dotekem letního vánku. Jejich odstíny zelené, od nejhlubších lesních tónů až po lehčí, mladší barvy, vyvolávají pocit vitality a růstu. Krajina zpívá s téměř hmatatelnou vznešeností, která připomíná teplo letního slunce, procházejícího listovím; vybízí vás, abyste zůstali o trochu déle, vdechovali čerstvý vzduch a vůni kvetoucích divokých květin.

Kompozice elegantně provádí pohled přes plátno—od pevných kmenů, které téměř tvoří siluetu proti otevřené louce, až po vzdálené, jemně se vlnící kopce na obzoru. Nebe, jasně modré s nadýchanými mraky, přidává k celkovému pocitu svobody a otevřenosti. Toto není jen letní scéna, ale okamžik zachycený v čase; skoro jakoby jste mohli slyšet šelest listí a vzdálené zpěvy ptáků. Toto dílo nádherně uchopuje podstatu bezstarostného letního dne, oslavující jednoduché radosti života.