Tento evokativní obraz zachycuje poklidný shluk štíhlých bříz stojících vedle klidného odrazového vodního proudu. Jemná hra světla a stínu vdechuje život listí, které se třpytí odstíny zelené a zlaté, jemně se chvěje v naznačeném vánku. Jemné, téměř mlhavé tahy štětcem splývají obrysy stromů, vytvářejí éterickou hloubku, jež zve diváka tiše vstoupit do tohoto poklidného útočiště. Nahoře je obloha malovaná jemnými modrými odstíny a rozptýlenými mraky, kontrastující s tmavšími, zemitými tóny dole, což vytváří harmonickou rovnováhu, která vyjadřuje klid přírody.

Technika umělce je subtilní, přesto sebevědomá, evokující impresionistickou citlivost zaměřenou na náladu a atmosféru spíše než na drobné detaily. Kompozice přirozeně vede pohled od mírně nakloněné břízy v popředí k hustšímu háji v pozadí, kde kmeny stromů vzestupují v rytmu a tajemství. Tento evokativní krajinářský obraz není jen zobrazením místa; je upřímnou hold přírodní přechodné kráse, zachycující ten jemný okamžik klidu a rozjímání, přinášející pozvání ke kontemplaci a propojení s okolním přírodním světem.