Obraz se před námi rozvíjí se střízlivou, ale podmanivou krásou. Sluncem zalitá cesta, ztvárněná mozaikou bledých kamenů, se vine vzhůru a přitahuje pohled k malé kapličce, která se nachází na vrcholu mírného svahu. Budovy jsou zalité teplým, téměř zlatým světlem, které kontrastuje s hlubokými, chladnými modřemi a zelení, které zaplňují oblohu a okolní listoví. Je to jako by umělec zachytil samotnou podstatu provensálského odpoledne; okamžik pozastavený v čase, prodchnutý pocitem klidu.