Zachycuje klidnou závodní scénu plachetnic u pobřeží Cowes, kde plachty vyčnívají jako jemné bílé okvětní lístky proti tlumené obloze. Umělec mistrně používá volné tahy štětcem a pastelovou paletu k evokaci něžné hry světla na vlnící se vodní hladině, kde se pod jasnými bílými plachtami třpytí bledě modré a zelené odstíny. Kompozice má klidný rytmus — elegantní trojúhelníkové plachty se zvedají a sklánějí zpět, každá loď jakoby plula ve snu v lehkém vánku, přičemž vzdálené pobřeží a stěžně se jemně rozplývají v mlhavé atmosféře.

Technika odhaluje citlivost umělce k pomíjivým okamžikům přírody, spojující impresionistickou jemnost s náznakem pohybu. Hrubá textura obrazu téměř vyzývá k pocitu slaného vzduchu a mořských stříkanců. Emocionálně dílo vyzařuje klid a nenápadné vzrušení, přenáší diváka do poklidného odpoledne, kdy vítr a voda tančí v harmonii. Historicky tyto scény oslavují pohodové radosti elitní jachtařské kultury konce 19. století; esteticky dílo představuje hold impresionistické lásce ke světlu, pohybu a pomíjivé kráse běžného života.