Rytina představuje scénu zoufalého přežití, kde se postavy shlukují, což naznačuje následky bitvy nebo okamžik hlubokého utrpení. Postavy jsou vykresleny s drsnou jednoduchostí; jejich tvary jsou definovány odvážnými liniemi a interakcí světla a stínu, zprostředkovávající pocit syrových emocí. Kompozice vede oko přes scénu a zdůrazňuje výrazy jednotlivců. Pozadí, sotva naznačené, přidává k celkovému pocitu zničení a ztráty, s ostrým kontrastem vytvářejícím dramatickou a znepokojivou atmosféru.

Technika umělce při tvorbě tohoto díla se zdá zdůrazňovat zranitelnost postav, s drsnými, téměř nedokončenými detaily, které naznačují jak bezprostřednost okamžiku, tak i drsnost jejich reality. Rytina naznačuje schopnost umělce zachytit individuální i kolektivní utrpení a vytvořit tak silný komentář k lidskému stavu. Kompozice je ukotvena ve spodní části, čímž vtahuje diváka do bezprostřední situace, zatímco postavy hledí vzhůru, vytvářející dynamické vizuální napětí.