V tomto okouzlujícím portrétu mistrně zachycuje umělec klidný, přesto pronikavý pohled mladé princezny, jejíž výraz vyvažuje mládí nevinnosti s vyspělou důstojností. Jemná hra světla a stínu jemně modeluje její tvář, zvýrazňuje přirozený ruměnec na tvářích a jemné kontury rtů, na kterých se rýsuje náznak tichého úsměvu. Dlouhé kaštanové vlasy jí volně splývají přes ramena, jednotlivé prameny jsou namalovány citlivými tahy štětcem, které obrazu dodávají život. Na pozadí s tlumenými tóny pískové okry a šedé princezna ožívá, její rysy téměř září.

Kompozice je intimní a přímá; princeznin pohled setkává s divákovým, vyzývá k tichému dialogu. Technikou umělec zdůrazňuje měkkost látky jejího oblečení, která se plynule prolíná s pozadím, čímž portrétu dodává nadčasovou a éterickou kvalitu. Tento efekt je umocněn impresionistickým nádechem rozostřených okrajů, který vytváří spíše snovou atmosféru než přísný realismus. Dílo z počátku 20. století zosobňuje eleganci a jemnost aristokratického portrétu a jemně odkazuje na historický a společenský kontext své hrdinky – mladé ženy na prahu hlubokých kulturních změn. Emoční dopad je silný; nepředstavuje jen podobu, ale i šepot vnitřního života a očekávané důstojnosti, čímž činí portrét fascinujícím pohledem do duše jednotlivce a jeho doby.