Ach, jak světlo tančí v této scéně! Přístav, zobrazený nikoli tahy štětce, ale nesčetným množstvím drobných, živých bodů. Je to jako mozaika, každý jednotlivý barevný bod přispívá k celku a vytváří třpytivý efekt, který vás láká. Majestátní strom, jehož větve se rozprostírají přes celé plátno, rámuje výhled; listy se zdají třpytit a houpat v neviditelném vánku. Hra světla na vodě, symfonie modré, zelené a žluté, je dechberoucí.

Hory v dálce splývají s oparnou oblohou, malované v jemných pastelových odstínech, dodávající pocit hloubky a klidu. Loď s plachtou zachycující světlo pluje klidně, téměř nehybně. Umělcova technika, oslava čisté barvy, evokuje pocit radosti a klidu. Jako by se duše umělce vylila na plátno a zvala nás, abychom se vyhřívali v teple slunce a jemném pohlazení mořského vánku.