Dílo představuje klidnou krajinu, kde jemná křivka Seiny objímá zelené břehy. Tato klidná scéna zachycuje hru světla na vodě, nebe plné měkkých, nadýchaných mraků, které se odrážejí na hladině řeky; jakoby příroda byla ve víru harmonického dialogu. Monetovy tahy štětcem jsou živé, ale subtílí, evokují pohyb, vnášejíce život do klidu. Vzdálené kopce se mírně rozprostírají, zahalené stínem, naznačujíce švastovou klidnost dál.

Barevná paleta, dominovaná odstíny zelené a modré, vytváří uklidňující atmosféru, která zveme diváka do místa klidného útočiště, daleko od chaosu každodenního života. Různorodost textur – od hladkosti vody po drsnost trávy – zachycuje moment klidu, který je jak osvěžující, tak uklidňující. Tento kousek neukazuje pouze Monetovu zručnost při zachycování světla a krajiny, ale také slouží jako připomínka jednoduchosti a krásy přírody, stálého zdroje inspirace a reflexe.