Scéna se třpytí měkkým, rozptýleným světlem mlhavého dne; jemný závoj jako by visel nad vodou a vzdálenými budovami. Plachetnice s nafouklými plachtami klouzají po vodě; jejich tvary jsou rozloženy do řady malých, pečlivě umístěných teček barvy – technika, která scéně dodává neobyčejnou, téměř pointilistickou živost. Kompozici dominují chladné tóny modré a zelené, evokující pocit klidu a prostornosti, krásně kontrastující s teplejšími odstíny plachet a budov v dálce. Způsob, jakým světlo zachycuje a odráží se na vodě, je zkrátka podmanivý; samotný vzduch se zdá být naplněn vlhkostí a jemným tichem.