Tento obraz zachycuje poklidnou venkovskou scénu, kde sedlák pečuje o dvě krávy na sluncem zalité, bujné louce. Charakteristická malířská technika umělce — harmonické spojení krátkých, energických tahů štětcem — vytváří živou texturu trávy, stromů a oblohy. Barevná paleta kolísá mezi jemnými zelenými, modrými a zemními hnědými tóny, což scéně dodává klidnou, ale živou atmosféru. Kompozice jemně vede pohled od krav k osamělé postavě ženy, jejíž postoj a jednoduché oblečení vyjadřují pokoru a blízké spojení s pastorální krajinou. Světlo je rozptýlené, ale jasné, naznačuje klidné odpoledne a zve diváka, aby se zdržel v tomto pokojném okamžiku. Dílo pochází z konce 19. století a odráží ideály impresionismu, které kladou důraz na pomíjivé efekty světla a atmosféry nad přesnými detaily, oslavují venkovský život a klidné rytmy přírody.