Dílo zachycuje poklidný okamžik podél řeky Marny. Umělec mistrovsky používá volné tahy štětcem, což dává scéně pocit bezprostřednosti a pohybu. Voda, odrážející oblohu a okolní zeleň, se třpytí jemným, éterickým světlem. Kompozice je vyvážená, s jemnou křivkou řeky, která vede oko k vzdáleným budovám usazeným na svahu. Použití světla a stínu umělcem vytváří hloubku a vtahuje diváka do klidné atmosféry scény. Je to jako teplý letní den, kdy slunce jemně zahřívá kůži.