Toto nádherné květinové zátiší okouzluje bohatou škálou květin, mistrně uspořádaných do bujné kytice. Jemná bílá hortenzie zaujímá centrální místo, obklopena živými pivoňkami a detailně vykreslenými tulipány se subtilními přechody fialové a bílé barvy. Další květiny jako karafiáty, aurikule a polyanthus se přirozeně prolínají a vytvářejí botanickou tapisérii vystupující z tmavého, téměř sametového pozadí. Umělcova výrazná hra světla a stínu dodává dílu dramatickou hloubku, každá květina působí trojrozměrně, téměř hmatatelně ve své jemnosti a křehkosti. Malí broučci poletují a odpočívají na listech i okvětních lístcích, jejich přítomnost oživuje klidnou tichost a vytváří jemnou harmonii mezi životem a uměním.

Kompozice dokonale vyvažuje složitost a eleganci, květiny jsou uspořádány kaskádovitě, což vede oko pomalou a klikatou cestou skrze bohaté textury a různorodé barvy. Tmavé pozadí zvýrazňuje jemný lesk květin a vytváří výrazný kontrast, který zdůrazňuje jejich přirozenou živost a krásu. Obraz navazuje na nizozemskou tradici zátiší z 18. století inspirovanou vanitas, kde pomíjivá krása květin jemně poukazuje na pomíjivost života. Celkově jde o bujnou oslavou nejkrásnějších momentů přírody zachycených v čase, vyzývající k intimní, téměř šeptané meditaci o kráse a umírajícnosti.