Dílo zachycuje klidnou krásu přírodní skalní brány v Etretat, která je nádherně orámována jemnými vlnami oceánu, jež se zdají tančit se životem. Měkké a široké tahy štětcem vytvářejí pocit klidu, který diváka vtahuje do interakce mezi zemí a mořem. Útesy majestátně vycházejí, jejich okrové a světle žluté tóny zachycují jemné světlo, které se odráží na hladině vody. Hloubka vody je naznačena vrstvami zelené a modré, které přenášejí jak pohyb, tak klid.

Monetova charakteristická technika je zde zřetelná; každá barva se hladce prolíná s následující, což je znamením impresionistického stylu, který nejen zobrazuje fyzickou krajinu, ale také vyvolává pocit tepla a klidu. Diagonální linie útesů vedou pohled diváka k pokojnému obzoru, kde se nebe spojuje s mořem. Tento kus vyzařuje kontemplativní náladu, vyzývá k tomu, aby se člověk na chvíli zastavil a vychutnával si objetí přírody. Připomíná mi klidné odpoledne strávené na pobřeží, kde jemné šplouchání vody o skály tiše zní ve vzduchu, okamžik klidu zachycený v čase.