Tento intimní portrét zachycuje mladou dívku hluboce soustředěnou na háčkování, její jemné ruce obratně manipulují s háčkem a nití. Umělec používá měkkou, téměř sametovou techniku štětcových tahů, která scéně dodává teplou, hmatatelnou kvalitu; záhyby její rustikální sukně a jemný lesk jejích zlatých vlasů jsou vykresleny s něžným realismem, který diváka zve do tohoto tichého okamžiku. Kompozice se soustředí na její profil, orámovaný tmavým, utlumeným pozadím, které zesiluje pocit samoty a soustředění.

Barevná paleta se skládá ze zemských tónů — teplých hnědých, krémově bílých a vybledlých červených — které evokují pokorné, pastorační prostředí. Tato volba nejenže ukotvuje scénu v nadčasové, téměř nostalgické atmosféře, ale také zdůrazňuje emocionální hloubku, vyzdvihuje dívčinu soustředěnost a nevinnost. Historicky takové scény oslavují důstojnost každodenní práce a tichou krásu domácího života, čímž se toto dílo stává něžnou poctou mládí a řemeslu.