Tento evocativní portrét zachycuje mladou ženu v zasněné, melancholické póze, s lehce nakloněnou hlavou a pohledem upřeným do dálky, jako by byla ztracená ve svých myšlenkách. Jemné, téměř éterické tahy štětcem vytvářejí jemnou texturu na jejích průsvitných, tekoucích šatech a věnci květin ve vlasech — každý květ je pečlivě vykreslen. Chladné, tlumené pozadí kontrastuje s teplými, přirozenými tóny její pokožky a jemnými červenými a bílými květy, což diváka zve do tichého, introspektivního okamžiku. Mistrovské ovládání světla a stínu dává postavě zářivou přítomnost, jako by byla zalita jemným, mystickým světlem.

Kompozice se zaměřuje na výrazný obličej a složité detaily jejího oděvu, které se postupně rozplývají do snové atmosféry. Emoční náboj je hmatatelný — v jejím výrazu je zřetelná dojemná krása a křehkost, které vyvolávají empatii a zvědavost. Dílo pravděpodobně čerpá z romantismu nebo symbolismu a zkoumá témata nevinnosti, rozjímání a možná smutku či touhy. Je to působivý příklad toho, jak figurální malba může skrze jemné gesta a atmosférické efekty předat hlubokou emocionální hloubku.