Tato klidná krajina zve diváka do tiché venkovské scény, kde jemná hra světla a stínu prosvítá přes rozlehlé otevřené pole. Na levé straně se nachází hustý shluk stromů s tmavě zeleným listovím, které je texturováno silnými, viditelnými tahy štětce, kontrastujícími s otevřenou oblohou nad nimi. Pravá strana nabízí jemnější rovnováhu, s tenkými stromy a rozptýlenými podzimními listy, které se jemně pohybují ve větru. V dálce je skromný statek s červenou střechou, který ukotvuje kompozici a přidává lidský prvek do rozsáhlé přírodní scenérie. Obloha, namalovaná v měkkých, tlumených tónech šedé a bledě modré, vytváří klidnou, zataženou atmosféru, vyvolávající pocit poklidné samoty a tiché reflexe.

Technika umělce se projevuje v texturovaném, téměř hmatatelném povrchu obrazu — každý tah štětcem přispívá k harmonické kompozici, která vyvažuje detaily a dojem. Zemitá paleta zelených, hnědých a šedých tónů zdůrazňuje naturalismus scény, zatímco volné a expresivní tahy štětce naznačují pomíjivost zachyceného okamžiku. Emočně obraz vyvolává kontemplativní náladu, zve diváka, aby se zastavil a ocenil jemnou krásu každodenního venkovského života. Vytvořeno v roce 1865, toto dílo odráží období, kdy umělci usilovali o upřímné a okamžité zobrazení přírody, a významně přispívá k rozvoji krajinomalby jako důležitého žánru v dějinách umění.