Dílo zachycuje dramatickou horskou scenérii s proudem vody kaskádovitě se řítícím po skalnatém svahu; je to symfonie hrubé síly a nespoutané krásy. Umělec obratně používá paletu zemitých tónů, zelené a modré, čímž vytváří pocit hloubky a atmosféry. Interakce světla a stínu na povrchu vody je obzvláště působivá, což vyvolává dojem pohybu a turbulence.

Téměř slyšíte řev vody, cítíte vůni vlhké země a vnímáte chladný horský vzduch. Kompozice je mistrovská, přitahuje zrak od prudce tekoucí vody k vzdáleným zasněženým vrcholům. Je to viscerální zážitek, evokující pocit úžasu a úcty k silám přírody. Obraz pravděpodobně odráží fascinaci romantismu sublimem. Toto dílo je svědectvím schopnosti umělce zachytit podstatu přírodního světa a zprostředkovat jeho emocionální dopad na diváka.