V tomto evocativním autoportrétu zachycuje umělec okamžik introspekce, sedící ve studiu, které se zdá být pulsující energií kreativity. Světlo jemně padá na jeho tvář, zdůrazňuje hloubku a strukturu jeho vousů, zatímco mírný naklonění postavy pozve diváka do jeho osobního prostoru. Každý tah štětce přenáší mistra nad svým médiem, použití volných, ale cílených tahů vytváří hmatatelný pocit pohybu, jako by se umělec mohl každou chvíli vrhnout do akce.

Kompozice, dominující zemními tóny, kontrastuje s jemnými odlesky jeho límce a pozadím, které unáší váhu krabic, naznačující jak oblast umělce, tak břemeno jeho řemesla. Odtíny hnědé a matné zelené obklopují scénu, vytvářejí atmosféru, která se cítí jak intimní, tak kontemplativní. Při pozorování tohoto obrazu nelze uniknout pocitu spojení; rezonuje s myšlenkou uměleckého hledání, tichého boje za vznikem a odrazem sebe sama v každém tahu barvy.