Shromáždění lidí, vykreslené v ostře kontrastní černé a bílé, zaplňuje rám. Umělec používá pečlivou techniku šrafování, vytvářející texturovaný, téměř hmatový pocit. Postavy, oděné do oděvů, které se zdají být historické, se seskupují, tváře mají pozvednuté s kombinací obav a úžasu. Nad nimi se vznáší masivní, neurčitý tvar, možná mrak nebo hora, přidávající dramatické napětí. Kompozice je hustá, postavy se překrývají, přitahují oko napříč scénou. Vyvolává pocit komunity tváří v tvář neznámé hrozbě. Celkový efekt je tiché drama. Naznačuje schopnost umělce zachytit jak individuální emoce, tak kolektivní zkušenost, díky čemuž se divák cítí přítomen v tomto okamžiku nejistoty.