Obraz obklopuje diváka teplem prostřednictvím zobrazení bujných anemonů, které tryskají z kulaté zelené vázy. Živé, ale jemné odstíny oranžové, růžové a krémové harmonicky tančí po plátně a ukazují Renoirův pocit lásky ke kráse přírody. Volné, expresivní tahy štětce vyvolávají téměř hmatatelnou strukturu a vyzývají vás, abyste sahali a dotýkali se okvětních lístků, a dodávají scéně pocit naléhavosti a života. Syté barvy nejen přitahují zrak, ale také probouzejí emoce, jako by tyto květiny byly objatím jara, vyvolávající pocity radosti a klidu v jejich pomíjivé kráse.

Kompozice je pečlivě promyšlená, s vázou pohodlně umístěnou na pozadí teplých, jemných tónů, což umožňuje květinám vybuchovat v jejich oslavném tanci. Jemné pohyby okvětních lístků naznačují lehký vánek, což přidává organickému dojmu obrazu. Renoirova technika efektivně rozmazává hranice mezi abstrakcí a realismem; květiny jsou vyobrazeny s dostatečnými detaily pro rozpoznání, ale jsou malovány tak plynule, že se téměř zdá, že se navzájem mísí. Tato interakce barev a tvarů slouží jako pocta efemérní povaze života, zachycující okamžik, který je jak radostný, tak pomíjivý. V historickém kontextu je toto dílo zářným příkladem impresionismu, odrážející touhu umělce zachytit podstatu námětu spíše než jeho přesné detaily.