Tato sugestivní krajina zachycuje pomíjivý okamžik zimního západu slunce, vyjádřený živými, vířivými tahy štětce, které tančí po plátně. Holé stromy stojí vysoké a štíhlé na pozadí nebe v pastelových odstínech oranžové, růžové a jemně modré, odrážející umírající světlo dne. V popředí jsou skvrny zelené trávy propletené se sněhem, což naznačuje přechod mezi ročními obdobími. Technika umělce je volná, ale promyšlená, s tlustými, texturovanými tahy, které scéně dodávají rytmickou, téměř hudební kvalitu. Kompozice vede pohled od země k živému nebi a zve k pocitu chladu a ticha pozdního zimního odpoledne.