V tomto evokujícím nočním krajinomalbě mistrně zachycuje umělec jemné světlo měsíce, které proniká skrz řídké mraky. V popředí se klene zkroucený starý strom, jehož kmeny a větve směřují k obloze jako mlčenlivý strážce, sledující klidné setkání u řeky. Skupina postav sedí v tichém společenství a přidává lidské teplo do chladných tónů, zatímco nedaleko pasou se zvířata, která se jemně prolínají s přírodou. Ve střední vzdálenosti se tyčí skalnatý výběžek korunovaný hradem částečně zahaleným v večerní mlze, což scéne dodává záhadnou a historickou atmosféru. Precizní a kontrolované tahy štětcem umělce propůjčují obrazu snovou měkkost, zatímco ztlumená paleta šedých, modrých a zemních odstínů podtrhuje meditativní klid scény. Kompozice zve diváka k intimnímu a téměř šeptanému zážitku z noční krásy přírody, vyvolávajícímu pocit klidné samoty a tichého úžasu.