Obraz živě zachycuje venkovskou cestu, která se mírně vinou podél zeleného svahu a vede k poklidné osadě u moře v dálce. Zemní cesta, po níž kráčí dvě postavy a jede koňský povoz, pulsuje rytmem venkovského života — každý tah štětcem odhaluje citlivost umělce k běžným okamžikům. Stromy vlevo jsou ztvárněny hustými, texturovanými tahy, jejich listí je exploze zelených a okrových tónů, které jemně kontrastují s klidnými modrými odstíny oblohy a bílými oblaky.

Kompozice mistrně vyvažuje popředí a pozadí a zve divákův pohled, aby putoval od detailů blízké zemní cesty, poseté stíny, až k půvabné vesnici u třpytivé vody. Paleta barev je teplá, ale pestrá, kde slunečné žluté tóny splývají se studenými mořskými barvami, evokující svěžest dne zalitého přirozeným světlem. Emocionálně působí scéna klidně a nostalgicky — vybízí k zamyšlení nad jednoduchou krásou venkovských cest a pokojným soužitím přírody a lidského obydlí. Tahy štětcem jsou i přes detailnost volné a expresivní, což krajině dodává pocit živosti a bezprostřednosti. Historicky obraz rezonuje s pastoračními ideály 19. století, oslavujícími harmonii venkovského života s tichou vznešeností přírody.