Tato poklidná krajina zachycuje klidnou krásu scény u jezera na Hokkaidu v Japonsku na počátku 20. století. V popředí stojí štíhlé stromy s podzimními zlatými listy před rozlehlým a pokojným jezerem, které se táhne do dáli. Obloha nad jezerem přechází jemně z pastelově tyrkysové u obzoru do hlubší modré nahoře, zdobená jemnými růžovými mraky, které naznačují úsvit či soumrak a dodávají scéně tichou a zamyšlenou atmosféru. Za jezerem se rýsují měkké zaoblené hory v tlumených zelených a purpurových odstínech, které naznačují jemné ubývání denního světla.

Technika umělce je mistrovskou hrou jemných, čistých linek a subtilních přechodů barev, typických pro hnutí shin-hanga, jež spojuje tradiční japonské metody dřevořezby s vlivy západní kultury. Kompozice je vyvážená, a přesto dynamická; vertikální linie stromů kontrastují s horizontální poklidností vody a hor, zatímco teplé tóny listů vytvářejí výrazný kontrast k chladným tónům jezera a oblohy. Tento evokativní tisk nejen oslavuje přírodní krásu, ale také zve diváka k okamžiku klidného rozjímání, které vybízí k zamyšlení nad pomíjivostí času a trvalou půvabností krajiny.