Tento půvabný obraz zachycuje něžný okamžik plný mládí a nevinnosti. Uprostřed obrazu stojí mladá žena bosá, oblečená do plynulé bílé róby, která jemně obepíná její postavu a symbolizuje klasickou krásu a čistotu. Drží drobnou kytici květin, její výrazné tmavé oči a klidný úsměv vyzařují tichý půvab uprostřed živé scény. Okolo ní jsou dva andělští cherubíni se začervenalými tvářemi a kudrnatými vlasy, kteří vyzařují teplo a životní sílu. Šibalsky si s ní hrají; jeden jí šeptá do ucha, druhý se drží jejího ramene, vytvářejí něžnou výměnu náklonnosti a dětské hravosti. V pozadí je bujná zeleň a kamenná fontána, jež dodávají obrazovému prostoru hloubku a rovnováhu, podtrhujíce idylickou, skoro snovou atmosféru zahrady.

Technika umělce je působivá, s hladkými, téměř fotografickými tahy štětcem zachycujícími kůži i textilie s ohromujícím realismem a jemným leskem. Kompozice je pečlivě vyvážená — svislý postoj ženy kontrastuje s plynulými a dynamickými pohyby cherubínů kolem ní. Tlumená, přírodní paleta zemité zelené, teplých tónů pleti a krémově bílých barev navozuje uklidňující a kontemplativní náladu. Emocionálně obraz vypráví o pomíjivé radosti mládí, spojení nevinnosti a krásy, jemně vzbuzuje nostalgii a vřelost. Historicky dílo odráží pozdní akademický styl 19. století založený na klasických tématech a pečlivé technice, zdůrazňuje umělcovu oddanost zachycení nadčasové lidské gráce a mytologických narážek v rafinované a přístupné podobě.