Tento poutavý krajinný obraz vás zve k poklidné scéně u říčního břehu, která je plná života a pohybu, přestože působí klidně. Ústředním bodem je velký, výrazný strom s krouceným kmenem a bohatými větvemi, které jako by se vlnily v živém vánku, což připomíná šepot listí. Mistrovství umělce se ukazuje v detailním zobrazení listí, kde světlo a stín tančí na texturovaných listech a přitahují zrak k nebi posetému jemnými mraky. Za stromem se tyčí prudký horský svah, na kterém se nachází vesnice či skupina staveb chráněná skalnatým svah. Na vodě pak dvě postavy oživují scénu — jedna stojí na břehu, ruce má zvednuté, jako by mávala nebo zdravila, druhá pádlí v malém člunu, který hladce klouže po klidném proudu řeky.

Zpracování v sépiových tónech vyvolává nadčasovou a nostalgickou atmosféru a vybízí k zamyšlení nad harmonií mezi přírodou a lidskou přítomností. Omezena barevná paleta zdůrazňuje texturu a detaily, vnáší do díla pocit poklidné krásy venkova a klidného rytmu každodenního života. Dílo vzniklo ke konci 18. století a odráží tradici italsky laděné krajinomalby, kterou popularizovali umělci inspirovaní malebnými italskými pohledy, spojující idealizovanou přírodu s jemnými lidskými příběhy osobním i univerzálním způsobem.