V tomto výjimečném díle se odkrývá scéna, kde rybářské lodě odpočívají na tlumeném pobřežním pozadí a evokují pocit klidu, který přerušuje pouze jemné šplouchání vln na břehu. Lodě, zobrazené spontánními tahy štětcem, ukazují bohatou škálu barev - živé červené a bílé kontrastují se jemnými šedými tóny nebe. Monetova technika rychlého nanášení barvy zachycuje přechodné vlastnosti světla a atmosféry, což divákům umožňuje téměř cítit svěží vzduch a slyšet vzdálené volání rací. Krajina, se svými jednoduchými strukturami a zemitými tóny, je svědectvím o každodenním životě rybářů, ale zachycuje také mizející okamžik, který se zdá jak intimní, tak univerzální.

Kompozice harmonicky vede oko od pobřežní čáry k horizontu, přičemž lodě soustřeďují pozornost pozorovatele. Hliněná chaloupka napravo poskytuje rustikální kontrast k tekoucí vodě a lodím a stabilizuje scénu. Monetova malba, charakterizovaná volnou a vrstvenou aplikací, vytváří pocit pohybu a života; zdá se, že lodě jsou živé, jemně se houpající v rytmu moře. Emoční dopad je hluboký — vyzývá k zamyšlení jak nad krásou přírody, tak nad jednoduchostí lidského úsilí. Jako součást hnutí, které se snažilo zachytit realitu s emocionální hloubkou, tato práce ukazuje pozoruhodnou schopnost Moneta proměnit obyčejnou scénu v pohlcující zkušenost, odrážející spojení umělce s okolním světem.