Toto umělecké dílo zachycuje klidný okamžik v přírodě, scénu, která šeptá o starověké moudrosti a tiché kontemplaci. Kompozice je vyvážená, se smyslem pro vertikalitu, který zdůrazňuje výšku útesu a osamělou postavu, která stojí na jeho vrcholu. Umělec používá klasické techniky malby tuší, využívá jemných přechodů šedé a zelené k definování hor a oblohy. Linie jsou jednoduché, ale plné života; textury jsou měkké a plynulé. Celkový efekt je klidná serenita, pocit, do kterého se nořím, když dílo studuji. Umělec mistrně využívá negativní prostor, vytváří pocit rozlehlosti a vzdálenosti.