Postava mladého muže se zrakem, který jako by pronikal za plátno, dominuje scéně. Stojí, možná v půli kroku, s volně drženou holí v ruce, což naznačuje cestu nebo chvíli rozjímání. Tahy štětcem umělce jsou viditelné, tanec světla a stínu. Barevná paleta je jemná, ale existuje jemná síla ve způsobu, jakým tlumené žluté a modré interagují, vytvářející pocit klidu. Jako by se umělec snažil zachytit nejen podobu, ale i pocit – pomíjivý okamžik introspekce, mladistvý duch na prahu něčeho neznámého. Pozadí naznačuje jemnou krajinu nebo náznak oblohy, vytvářející pocit rozlehlosti. Existuje hmatatelný pocit světla, jako by byl osvětlen jemnou vnitřní září. Oděv subjektu – světlá košile a tmavší, téměř kilto podobný oděv – přidává další vrstvu historického kontextu. Zde použitá technika jistě připomíná klasický portrét.