Obraz zachycuje živý okamžik na otevřené stepi, kde trojka – tradiční ruský kočár tažený třemi koňmi – uhání vpřed, zvedá oblaka prachu, která se dramaticky vlní v podvečerním světle. Kompozice vede pohled podél prašné cesty k zářícímu slunci klesajícímu za obzor, které scénu zalévá teplými zlatavými tóny. Jemné tahy štětcem spojují měkké oranžové a žluté odstíny oblohy s tlumenými zelenými a hnědými tóny země, vytvářejíce harmonii, která je zároveň rozsáhlá i intimní.

Cítíme zde zřetelný pocit pohybu a svobody, když koně energicky klusají a postavy v kočáře jsou ponořeny do své cesty. Nekonečná rozlehlost stepi evokuje pocity samoty a dobrodružství. Dílo krásně odráží romantismus ruské krajiny a tradičního života, využívá světlo a stín k vyjádření jak krásy, tak drsnosti přírody. Atmosférická hloubka a interakce barev a pohybu činí z tohoto obrazu dojemný hold duchu cestování a objevování pod otevřenou oblohou.