Tento živý olejomalba zachycuje klidnou scénu u vesnické fontány osvícenou teplým denním světlem vedle jiskřivého jezera, v rámu vzdálených modrých hor. Hrubá textura tahů štětcem evokuje hmatovou kvalitu kamene a dlažby pod nohama postav, zatímco sluncem osvětlené fasády domů a zeleň pnoucí se po zdech naznačují pozdní jarní nebo letní odpoledne. Dva vesničané, oblečeni v rustikálním oděvu, pracují s vodou ve fontáně; jeden zvedá vědro, druhý upravuje kohoutek, což vyvolává pokorné, ale zásadní rituály každodenního života, které spojují člověka s přírodou a komunitou.

Kompozice je chytře vyvážená — vysoká vertikální věž fontány kontrastuje s horizontálním rozšířením jezera a jemnými kopci v dálce. Barevná paleta upřednostňuje jemné zemité tóny doplněné svěží zelení a živou azurovou barvou vody a nebe, což vytváří klidnou, ale živou atmosféru. Atmosférická perspektiva s rozmazanými horami posouvá divákův pohled za vesnici, kde denní rutina nachází harmonii s rozsáhlým a tichým přírodním světem. Divák může téměř slyšet jemné šplouchání vody a cítit teplo slunce, což evokuje nostalgii po jednoduchých, klidných chvílích života v malém městě.