Tento fascinující obraz zobrazuje sbírku mladých tváří, přičemž každá má své jedinečné vyjádření a moment zmrazený v čase. Centrální postava, s jemnými rysy a zamyšleným pohledem, přitahuje pozornost diváka, její křehký profil rámují rozčepýřené vlasy. Kolem ní se nachází řada menších portrétů, které odrážejí nevinnost a zvědavost; každá tvář vyzařuje pocit útěchy a nostalgie. Barevná paleta —teplé oranžové, měkké modré a jemné růžové tóny— vytváří snovou kvalitu, vyvolávající vzpomínky na dětství a radost spojenou s těmito pomíjivými lety.

Renoirova technika vyjadřuje podstatu impresionismu, s rychlými a expresivními tahy štětce, které zachycují světlo a náladu okamžiku, místo aby se věnovaly úzkostlivému detailu tradičního realismu. Živá paleta tančí po plátně, vytváří pocit klidu, který zve diváky k tomu, aby bloudili mezi pocity tepla a blízkosti. Toto dílo, namalované na konci 19. století, nejenže představuje změnu v uměleckém vyjádření směrem k intimnějším portrétům, ale také zachycuje období, kdy byl svět plný změn. Je důkazem Renoirova génia v zachycování podstaty mladého ducha a krásy pomíjivých okamžiků.