Umělecké dílo zachycuje okamžik, sluncem zalitou scénu velkolepé budovy, která se tyčí nad cestou lemovanou stromy. Zlaté tóny konstrukce naznačují světlo pozdního odpoledne, vrhající dlouhé stíny a dávající pocit tepla. Umělec používá jemný dotek, s viditelnými tahy štětce, které vytvářejí jemnou, téměř éterickou kvalitu scény. Postavy, malé, ale výrazné, obývají popředí, přidávají kompozici život a měřítko. Celkový efekt je klid a jemná velkolepost, která zve diváka, aby vstoupil do minulé éry. Hra světla a stínu je obzvláště pozoruhodná; definuje tvary a dodává scéně hloubku a vytváří pocit hloubky a prostoru.