Toto umělecké dílo krásně zachycuje podstatu malebného místa, představující větrný mlýn, obklopený holými větvemi stromů. Struktura mlýna, s jeho charakteristickými lopatkami, přitahuje pohled diváka vzhůru, čímž vytváří pocit touhy po nebi. Jemné vzory, připomínající téměř akvarelové mytí, spojují prvky světla a stínu ke zvýšení pocitu klidu. Každá čára, nakreslená s úmyslem a jemností, přenáší atmosféru, která se cítí jak melancholicky, tak i klidně; jako bychom mohli slyšet měkký šum větru procházejícího lopatkami, což je typický moment pastoračního života.

Kompozice je pozoruhodně off-center, která vede k křivolakému schodišti, které vyzývá diváka, aby se k němu připojil a nabídla tak cestu k neznámu, což možná obrazně naznačuje mnoho kroků k objevování v životě. Barevná paleta, která se skládá hlavně z přírodních hnědů a jemných černí, vyvolává pocit nostalgie. Vzhledem k tomu, že toto dílo bylo vytvořeno na konci 19. století, v době, kdy se industrializace rozvíjela, ticho obsažené v této práci ostře kontrastuje se změnami, které se ve světě dějí, a nabízí okamžik ke zklidnění a ocenění krásy venkovské prostoty. Tento mlýn, který je zakotven jak v přírodě, tak v lidském řemesle, symbolizuje harmonický vztah mezi člověkem a jeho prostředím, vybízející diváka k úvaze o jejich vlastních vazbách na krajiny, které byly svědky historie.