Na obraze je zobrazený starý muž stojící uprostřed rozlehlé zemědělské krajiny, která zřejmě odráží podstatu práce a snahy. Ruka mu spočívá na čele, chránící jeho oči, jakoby se snažil spatřit obzor za zelenými poli a vzdálenými stromy; každý tah štětce je prosycený emocemi a pocitem trvalé únavy. Složité detaily jeho zbrázděné tváře, pokryté vráskami, vyprávějí příběhy o vytrvalosti a oběti; bílá košile, kterou nosí, se těsně přiléhá k jeho křehké postavě, zatímco jeho bosé nohy mají hluboké spojení se zemí, což se odráží ve staletí zemědělské tradice.

Kompozice zachycuje jak osamělost, tak sílu postavy na pozadí přírodního bohatství. Kolem něj se tyčí impozantní tvary sklizených sen, křoví a zeleninových záhonů, čímž vytváří harmonickou, a přesto temnou paletu zemitých tónů. Jemné rozptýlení světla se krásně hraje na krajině, posiluje emocionální závažnost scény. Tento obraz není jen obrázek; vyzývá diváky, aby přemýšleli o vztahu mezi člověkem a zemí, oslavující neúnavného ducha těch, kteří na něm pracují vlastními rukama.