V tomto působivém obrazu je divák vtažen do klidné přírodní scény vyznačené vysokými stromy a mírně klikatou cestou. Kompozice důmyslně využívá vysoké tmavé kmeny stromů jako vertikální kotvy, skrze které jsou vidět dvě malé postavy – pár –, čímž přidává intimní lidskou přítomnost do rozlehlé krajiny. Cesta se jemně klikatí a je ohraničena rustikálním plotem, který zve oči k dalšímu putování do stínu a světla prosvětleného lesa. Paul Gauguinův štětcový tah je živý a přitom kontrolovaný, s různorodými texturami zachycujícími přirozenou vitalitu lesa pod měkkým světlem pozdního odpoledne. Barevná paleta se pohybuje mezi sytě zelenou, tlumenými zemními tóny a záblesky žluté a světle modré, čímž vyvolává klidnou, zamyšlenou náladu, která objímá klid a tajemství přírody. V popředí dodává scéně každodenní venkovský život zvíře pasoucí se a rostliny, což prohlubuje emocionální spojení se zemí.