Dílo zachycuje moment v čase; poté, co bouře pominula, se příroda odhaluje v ohromující škále barev a textur. Dominantní scenérii tvoří majestátní hory obklopené mraky a mlhou, jejich drsné vrcholy kontrastují s jemností nebe. Mraky jsou těžké, ale zářivé, naznačující světlo, které začíná prosvítat, čímž vytváří dramatickou hru mezi světlem a stínem. V popředí exploduje tapisérie podzimního listí; hořící červené, živé oranžové a zlatavě žluté barvy přitahují pohled diváka a vtahují ho do scény. Šumící listy, zdá se, šeptají příběhy o změně a obnově, zatímco divák téměř cítí čerstvost vzduchu a zemitou vůni vlhké země.

Kompozice je mistrně vyvážená, hory slouží jako pevný kotva, zatímco živé stromy vytvářejí dynamický pocit pohybu. Barvy jsou bohaté, ale harmonické; zahrnují podstatu podzimu, přenášejí nejen krásu krajiny, ale i emocionální rezonanci, která hovoří o růstu a pomíjivosti. Historický kontext dodává dílu vrstvy; odráží důraz Hudson River School na vznešenou krásu přírody, slouží jako oslava i kontemplace americké divočiny devatenáctého století. Tento obraz stojí jako svědectví klidného, ale mocného ducha přírodních krajin.