Na této působivé scéně je divák pozván, aby se stal svědkem živého pobřežního života v Étretat, což je populární téma pro Moneta. V popředí dominují rustikální rybářské chaty, jejich svahové střechy jsou namalovány v hlubokých modro-šedých tónech, což naznačuje textury pobřežních struktur vyplavené na slunce. Vpravo pak kamenná budova nastiňuje pocit trvalosti architektury uprostřed proměnlivých námořních aktivit, malována impresionistickým stylem, který zachycuje podstatu spíše než podrobnosti.

Na pozadí se nachází klidné, avšak živé moře, široká použitá modř leskne se ve vidině rozptýleného světla – snad v tuto chvíli slunce začne vytlačovat mraky, aby se zjevil. Malé čluny jemně vibrují v rytmu vln a trojúhelníkové plachty se rozmísťují po vodě jako barevné prapory, přidávají hravou dynamiku do scény. Postavy lemující pláž, které pouze naznačené a nikoli zcela definované, přispívají k pocitu společenství a každodenního života, jenž se odehrává v tomto malebném přístavu. Barevná paleta harmonizuje jemnými modrými, zelenými a zemitými tóny, evokující jak klid, tak vitalitu. Tento obraz nejenom, že exemplifikuje mistrovství Moneta v práci s kartáčem a ve využívání světla, ale také zachycuje ducha dávné éry místního vážení v Normandii.