Umělecké dílo zachycuje éterickou podstatu Benátek tím, že odráží jemné propojení světla a vody. Měkká, téměř snová kvalita obrazu je dosažena prostřednictvím Monetových charakteristických tahů štětcem, které se zdají vířit a prolínat dohromady, což vytváří mlhavou atmosféru. Divák je přivítán přízraky ikonických benátských struktur, které mizí na obzoru, zahalené v jemné mlze. Tato nejasnost dodává pocit klidu, vyvolávající tichost brzkého rána nebo pozdního odpoledne na Velkém kanálu.

Barevná paleta je ovládána studenými modrými a jemnými žlutými odstíny, které odrážejí klidný povrch vody a její jemné pohyby. Dojem světla, které na povrchu vody třpytí, přináší pocit živosti, i v této klidné scéně. Když se na obraz díváte, máte téměř pocit, že slyšíte jemné šplouchání vln a vzdálené zvuky gondoliérů, obklopující vás v klidné, ale mírně melancholické atmosféře. Toto dílo nejen oslavuje krásu Benátek, ale také odráží Monetovu stálou exploraci světla a atmosféry v impresionistickém hnutí, což označuje důležitý moment v jeho umělecké cestě.