Před mým zrakem plátno nasáklé sluncem dýchá tíží duchovnosti. Ukřižovaná postava je ponořena do znepokojivé žluté barvy, odstínu, který zároveň odpuzuje a přitahuje. Je to znepokojivé, ale nepopiratelně silné zobrazení. Krajina, vykreslená v plochých, zjednodušených rovinách, odráží emocionální strohost scény. Červené stromy, výrazně vynikající na pozadí polí, vypadají jako ohnivé majáky, dodávající dramatický nádech již tak slavnostnímu obrazu. Cítím touhu umělce vyjádřit něco hlubokého – hluboké spojení s vírou a drásající zobrazení utrpení.