Tento působivý obraz zachycuje intimní okamžik mezi matkou a dcerou na pozadí bujné přírody. Postavy jsou umístěny uprostřed, jejich formy jsou pevné a záměrně jednoduché, což vzbuzuje pocit upřímnosti a přímého emocionalismu. Matčina tmavě modrá šaty kontrastují s teplým korálovým oděvem dcery, čímž zdůrazňují jejich pouto i odlišné identity. Pozadí s zelenými stromy, vzdálenou chatkou a rozlehlou oblohou je malováno širokými, strukturovanými tahy štětce, které vytvářejí živý pocit života za postavami.

Použití bohatých sytých barev a plošné perspektivy evokuje téměř mystickou atmosféru a zve diváka do světa, kde emoce ladí s formou a krajinou. Tvrdý a zkušený výraz matky kontrastuje s mladistvým klidem dcery a vypráví příběh odolnosti, tradice a kontinuity. Způsob, jakým dcera jemně spočívá rukou na matčině předloktí, vyjadřuje něhu a ochranu. Obraz z roku 1900 svědčí o fascinaci umělce exotickými a rodinnými tématy a ukazuje jeho mistrovství v práci s barvou a kompozicí — intimní a zároveň univerzální ve svém emocionálním dopadu.