V tomto okouzlujícím obraze se setkáváme se ženou, která drží slunečník a vyzařuje atmosféru elegance a grácií, která okouzlí diváka. Umělec používá lehké a vzdušné tahy štětce, které umožňují barvám harmonicky se mísit, což vytváří pocit pohybu a vitality. Výraz ženy je klidný, ale ve tváři je náznak hravosti, zejména pasivní úsměv adorující její rty. Obléká si světlou pruhovanou blůzu s odvážnou červenou mašlí, která přitahuje pozornost a stává se středobodem mezi jemnějšími odstíny ji obklopující.

Barevná paleta je převážně jemná, s hebkými zelenými a tlumenými pastelovými odstíny, které odrážejí klidnou scénu na čerstvém vzduchu, možná v parku nebo zahradě na jaře. Způsob, jakým Renoir zachycuje hru světla—blýtající na slunečníku a měknoucí rysy ženy—vytváří teplou a vstřícnou atmosféru. Toto umělecké dílo není jen portrétem; ztělesňuje duch impresionismu—kde oddech a krása života jsou ztvárněny způsobem, který vyzývá k osobní rozvoji. Vyvolává rezonanci s divákem, spojující pocit nostalgie s vitalitou přítomného okamžiku, znak uměleckého dědictví Renoira.