Tento působivý portrét zachycuje mladou dívku v tichém zamyšlení, jejíž profil je jemně vyznačen na tlumeném, téměř mlhavém pozadí. Její jemné rysy — měkká pokožka, mírně pootevřená ústa a oči směřující vpřed — naznačují moment introspektivního přemýšlení či tichého pozorování. Dívčiny teplé, načervenalé vlasy krásně kontrastují s chladnými modrošedými tóny její baretu a oblečení, čímž vytvářejí jemnou hru mezi teplem a chladem, která oživuje kompozici, aniž by ji zatěžovala. Volné, impresionistické tahy štětcem se mísí s preciznějším líčením, což dílu dodává éterickou měkkost evokující pomíjivou krásu a mláděnou nevinnost.

Umělec vyvažuje detaily a náznaky, čímž umožňuje divákově představivosti doplnit jemnou osobnost za portrétem. Tmavé pozadí postupně mizí v abstraktní skvrny a stopy, což scéně propůjčuje emocionální hloubku. Jemně viditelný podpis vlevo nahoře šeptá o přítomnosti tvůrce, aniž by rušil kontemplativní atmosféru subjektu. Dílo pocházející z roku 1880 je příkladem uměleckého zájmu té doby ztvárnit nejen fyzický vzhled, ale i vnitřní rozměr modelu — poetický pohled na mládí na prahu zkušeností.