Obraz vyzařuje hluboký pocit tragédie, když zachycuje bezhlavé tělo Marata, klíčové postavy Francouzské revoluce, rozložené na stole. Jeho bledá pleť dramaticky kontrastuje s tmavým pozadím, čímž zdůrazňuje konec života. Davidovo mistrovské využití světla zdůrazňuje kontury Maratova těla a krvavý vpich na jeho hrudi, okamžitě vyvolávající emocionální reakci. Zmačkané poznámky kolem něj odhalují vyprávění, které spojuje jeho vraždu s bouřlivým obdobím revoluce; jako by slova sama volala po spravedlnosti.

Kompozice přirozeně vede zrak diváka podél diagonálních linií, které vytváří Maratovo tělo a různé textury látky pod ním. Temné zelené a bílé barvy symbolizují revoluční ideály, zatímco krabice s nápisem 'À MARAT' slouží jako przypomínka jeho oddanosti. Davidovo vědomé výběr tlumených barev zvyšuje emocionální intenzitu, ponořující diváka do okamžiku zafixovaného v čase – zachycující jak jednotlivou událost, tak širší historický narativ oběti a loajality v této době.