Toto umělecké dílo evokuje pocit nadčasové krásy, zachycující podstatu Benátek způsobem, který působí jak povědomě, tak snově. Umělec obratně používá teplou, zlatavou paletu, která zalévá scénu jemným světlem a vytváří pocit klidu a ticha. Impozantní architektura baziliky s jejími složitými detaily a lesklými povrchy dominuje kompozici, zatímco voda odráží okolní struktury a oblohu. Odrazy ve vodě s tahy štětce dodávají jinak statické scéně dynamický prvek. Je to, jako by město dýchalo, živé pohybem. Použití světla umělcem je výjimečné; zvýrazňuje textury a zvýrazňuje architektonické formy. Obloha, směs modré a měkké oranžové, naznačuje východ nebo západ slunce a dodává romantický pocit. Téměř slyším jemné šplouchání vody o gondoly a cítím lehkou mlhu ve vzduchu. Tento obraz je skutečnou oslavou jedinečného kouzla Benátek.