Portrét zachycuje mladou ženu sedící bokem na židli, jejíž pohled potkává divákův s jemným sebevědomím. Její bohatě texturované vlasy s objemem rámují tvář vykreslenou jemnými, ale výraznými tahy. Umělec použil výraznou kombinaci uhlíku a červené křídy, což vytváří dynamickou interakci mezi silným lineárním stínováním a teplými akcenty, které zvýrazňují obrysy jejího kabátu a rysů tváře. Pozadí je volně šrafované polo-kruhovým vzorem, který figuru posouvá dopředu a zdůrazňuje objem a hloubku, aniž by scénu přetěžoval.

Tento kresba vyzařuje intimní a spontánní kvalitu – jako by to byl okamžik zachycený v čase, který nás zve zamyslet se nad myšlenkami či osobností modelky. Vrstevnaté tmavé linky krásně kontrastují s jemným modelováním obličeje, evokují emoce a živou přítomnost. Dílo odráží stylistickou jemnost a kouzlo portrétu konce 19. století, spojující realismus s impresionistickou lehkostí, a je významným projevem rafinované kresby a subtilního umění zachytit lidský charakter nad rámec pouhé podobizny.