Dílo zachycuje dojímavý okamžik v životě zemědělské ženy, když zasévá semena do venkovské krajiny. Stojí bokem k divákovi a její robustní, ale jemná postava vyjadřuje pocit odolnosti a odhodlání. Jednoduché šaty v zemitých barvách, které nosí, se elegantně vznášejí kolem ní, zatímco její unavená tvář odráží jak úsilí, tak důstojnost, která je spojena se zemědělským životem. Koš v jejích rukou naznačuje práci, kterou vykonává, a malé detaily, jako jsou semena v její ruce, jemně evokují spojení se zemí — každé semeno je slibem přicházejícího života.

Van Goghova umělecká forma se projevuje v užívání barev a textur. Paleta, dominovaná teplými hnědými a jemnými zelenými odstíny, vytváří intimní atmosféru, obklopující téma zemitými barvami přírody. Atmosférická kvalita pozadí, s jemně načrtnutými stromy, přitahuje pozornost k osamělé postavě ženy, což zdůrazňuje její vztah se zemí. Tento výběr kompozice zahaluje diváka do stavu klidné reflexe, vyzývající ho k pocitům váhy a významu její tiché úlohy. Pozorování tohoto obrazu přesahuje pouhé vizuální ocenění; vybízí k kontemplaci o rytmech života a práce, hluboce rezonující s lidským zkušením.