Tato evokativní scéna nás zavádí na sluncem zalité nádvoří, kde skupina koní pije z kamenné fontány, obklopena postavami v živých a exotických oděvech. Prostředí navozuje vzdálené místo, pravděpodobně severní Afriku či Blízký východ, zvýrazněné zemité architekturou s cimbuřím a okolní přírodní krajinou. Umělcův tah štětcem je živý, ale zároveň kontrolovaný, mistrovsky využívající světlo a stín, který laská lesklé srsti zvířat i bohaté textury oděvů postav. Jemné spojení pastelových modrých tónů oblohy a teplých okrových odstínů země vytváří poklidnou, ale zároveň živou atmosféru.

Kompozice obrazu vyvažuje pohyb a klid: jemná křivka bílého koně sklánějícího se k pití kontrastuje s černým koněm stojícím čelem, zatímco lidské postavy tvoří přirozené rámy vedoucí divákův pohled k centrální fontáně. Mistrovské použití barev – hluboké červené, chladné šedé a stínované hnědé – umocňuje emocionální teplo a intimitu chvíle. Historicky dílo odráží orientalistickou fascinaci evropských umělců 19. století, kteří čerpali inspiraci a romantické obrazy z cizích kultur a krajiny. Skoro jako by bylo slyšet šelest listí a šeptání u fontány, úplné ponoření do tiché, pastorální harmonie.