Scéna se odehrává ve velkém, tlumeně osvětleném sále; samotný vzduch se zdá být hustý nevysloveným napětím. Kompozici dominuje uspořádání do vrstev, které vede zrak diváka ke středovým postavám. V popředí sedí jedinec oděný v ponurém oděvu, vysoký, špičatý klobouk, který zakrývá jeho rysy – jasný vizuální emblém soudu.

Shromáždění postav zaplňuje scénu. Jejich výrazy se obtížně rozeznávají, zahalené ve stínu, ale jejich postoje zprostředkovávají hmatatelný pocit vážnosti a obav. Sluneční světlo proudí z neviditelného zdroje, dramaticky zvýrazňuje středové postavy a vrhá dlouhé stíny, které prohlubují pocit uzavření. Temné tóny a hra světla a stínu zvyšují drama, vytvářejí ostrý kontrast a naplňují scénu atmosférou strachu. Existují prvky autority i podřízenosti. Scéna je strašidelná; téměř slyším šepoty a cítím tíhu neviditelných sil v akci.