Tento působivý portrét přitahuje pohled diváka svou tajemnou krásou, zachycující okamžik, který visí v čase. Klidný výraz tváře mladé ženy a její elegantní postoj vyvolávají pocit klidné sebedůvěry; její mírně otočená tvář odhaluje jemnou, téměř éterickou kvalitu, krásně ohraničenou měkkým materiálem jejích oděvů. Hra světla na jejím obličeji zdůrazňuje pečlivou práci štětce, kdy každá tah vypadá záměrně a pečlivě umístěná, čímž vytváří hloubku a rozměr. Jemné kontury jejích lícních kostí a měkký oblouk jejích rtů naznačují nevyprávěný příběh, vyzývající pozorovatele, aby se ponořili do své fantazie.

Výběr umělce měkké barevné palety, dominující zemitými tóny a výrazně modrou šálou, zvyšuje emocionální dopad kompozice. Tyto barvy harmonizují a vytvářejí uklidňující, ale přitažlivé pozadí, které kontrastuje s její bledou pletí. Tma pozadí slouží k soustředění pozornosti na ni, což zvyšuje její přítomnost, zatímco umožňuje, aby v ovzduší přetrvával pocit tajemství — odkaz na kulturní kontext této doby, kdy portréty často proměňovaly zobrazené osoby v idealizované postavy. Toto dílo osvětluje nejen vnější krásu subjektu, ale také hlubší reflexi o ženskosti a identitě v historickém kontextu 19. století.